Obrázek dětský či dospělý spisovatel nejprve namaluje, nejlépe na formát A4, který následně naskenujte do počítače.
Poté nám ho pošlete ve formátu jpg, aby byl pěkně viditelný.
Text pohádky či příběhu, o daném výkresu či malbě upřednostňujeme v programu word, kdy maximum je jedna strana také formátu A4. Prosíme příběh nebo pohádku určitě pojmenujte. Do zprávy nám nezapomeňte napsat jméno a příjmení, nebo přezdívku autora, pod kterou chcete, aby byl vystaven na našich webech. Pak jen stačí přidat přílohy: text ve wordu, obrázek .jpg a pošlete nám vše na Honzíkovu emailovou adresu pomochonzikovi@seznam.cz a je to. Dále je to na nás, přečteme pohádku, uděláme minimální opravy a vystavíme vše na webu, jak jen nám čas dovolí. Pak už jen stačí počkat. Ten čas si však můžete zpříjemnit například přečtením pohádek, co jsou již vystaveny.
PS: Pro autory máme malý tip, můžete si zakoupit náš FOTO DENÍK – ZÁPISNÍK, kam si můžete své malby a pohádky připravovat nanečisto.
DĚKUJEME, ŽE VÁS NÁŠ DALŠÍ PROJEKT OSLOVIL!
Jednoho podzimního listopadového večera dostavila se k nám teplota. Z teploty vznikla horečka a já musel odcestovat do nejbližší nemocnice v Třebíči. Bohužel se můj zdravotní stav zhoršil a výsledky ukázaly zápal plic, a tak jsem se záchrannou službou v noci dostal do Brněnské dětské nemocnice. Když mě milá zdravotní sestřička viděla, darovala mi nového plyšového kamaráda, protože jsme odcestovali s maminkou opravdu narychlo.
Z kamaráda, se stala kamarádka žirafka Žofka, která se mnou ležela v těžkých chvílích na oddělení ARO, kde hlídala, zda správně hajám, odpočívám a mám správně dané nožičky. Když sem se probral z hlubokého spánku, zjistil jsem, že mám novou kamarádku. Tak jsem si ji pěkně ožužlal, pomazlil a nakonec se se mnou podívala i na další oddělení JIP.
Musela se tedy rozloučit se svými kamarády i se sestřičkami na oddělení ARO.
Jelikož jsme se stali parťáky po celý pobyt v nemocnici a nechtěli jsme se od sebe odloučit, dovolili mi v nemocnici vzít si Žofku domů, aby jsem jí ukázal i jiný svět než ten nemocniční, a tak se mnou odjela domů, kde jsem ji seznámil s ostatními, pro ni novými plyšáky.
Když mě s mamkou někde uvidíte, koukněte, zda náhodou se mnou Žofka cestuje.
Honzík a mamka
Byla jednou jedna holčička Anetka, která šla trhat kytičky. Po chvíli, ale začalo pršet, tak šla Anetka domů. Když přestalo pršet, tak jela na nákup, kde si koupila andulku. Doma andulku pustila, aby se proletěla. Časem Anetka naučila andulku mluvit a tím se z nich stala nerozlučná dvojka.
Andulínka
Žili, byli dva lego ninja bojovníci a neustále spolu soupeřili o domeček, ale jednou zjistili, že bojování nemá smysl. Z boje se stalo kamarádství a nakonec zjistili, že v domě můžou bydlet oba. Pozvali i ostatní kamarády, kteří se s nimi kvůli boji přestali bavit a uspořádali pro ně večírek, na který natrhali spoustu květin.
Ninja